Jak jsme museli jíst tlusté řízky

Když jsme si domů přinesli zakrslého králíčka, netušili jsme, že tahle malá chlupatá kulička převrátí naše domácí zvyky vzhůru nohama. A rozhodně nás nenapadlo, že jedním z prvních důsledků bude konec našich milovaných řízků rozklepaných do tenka.

Lekavost na steroidech

Možná víte, že králíčci mají extrémně citlivý sluch. Aby ne – v přírodě se musejí chránit před predátory, takže slyší každé šustnutí, každé zašeptání, každý nepatrný zvuk. Jenže, pozor, jejich sluch je mnohonásobně silnější než ten náš. To znamená, že když vám připadá, že mixér jen tak decentně bručí, váš králíček slyší koncert tvrdého metalu.

A tak, když jsme poprvé zapnuli vysavač, králíček doslova zmizel v oblaku prachu. Když někdo zakašlal, vyletěl z gauče jako vystřelený šíp.

Konec řízků (alespoň na chvíli)

Takže jsme přestali naklepávat řízky. Ano, čtete správně. Řízky. To české rodinné zlato. Prostě jsme přešli na řízky nenaklepané – tlusté, které sice chutnaly dobře, ale... no, nebylo to ono. Králíček ovšem spokojeně ležel na bříšku.

A tím to nekončilo.

• Naučili jsme se tiše našlapovat – žádné dupání nebo vrzání podlahy.

• Když jsme měli něco hlasitého na práci, králíčkovi jsme vždy pečlivě zavřeli dveře anebo zajistili volnou cestu ke kleci, jeho bezpečnému útočišti. Proč? Protože když se králíček lekne, někdy utíká do bezpečí tak bezhlavě, že by mohl někam narazit a ublížit si.

Trpělivost růže (nebo spíš spokojené ušáčky) přináší

Tady ale přichází dobrá zpráva: tohle lekavé období netrvá věčně.
Králíček si na nové prostředí zvykl. Postupně pochopil, že vysavač ho nesežere, smích je normální a že naklepávání řízků je součástí života na této planetě. Co víc – teď si při luxování v klidu hoví na koberci klidně pár centimetrů od vrčícího vysavače. Když se smějeme, mluvíme nahlas, nebo něco upustíme, jen po nás zvědavě koukne a dál si užívá siestu.

Co si z toho odnést?

1. Hlasité zvuky jsou pro králíčka děsivé, ale jen zpočátku. Chce to trpělivost a klidné zacházení, aby si mohl zvyknout.

2. Zajistěte mu vždy volnou únikovou cestu do bezpečí, třeba ke kleci nebo na záchůdek, a dbejte na to, aby se při útěku nemohl zranit.

3. Časem si váš králíček zvykne na známé zvuky a přestane je vnímat jako ohrožení.

A my? My už zase jíme naše tenké, dokonale naklepané řízky.

Pokud se chystáte pořídit králíčka, mějte na paměti, že i maličkosti jako tichý pohyb nebo změna pár zvyků mohou na začátku hodně pomoct. A nebojte se – zakrslí ušáčci jsou úžasní společníci, a jakmile si zvyknou, budete se divit, kolik klidu a radosti dokážou přinést. ❤️

Co vaše první zkušenosti s králíčky? Podělte se s námi na email info@mlsnykralicek.online! 🐰